08 Led

Co s vystudovanou pedagogikou? Poznejte to na praxi – rozhovor s docentem Zounkem

Milé spolužačky a spolužáci, přináším vám článek o odborných praxích na magisterské pedagogice na FF MU. Dočtete se základy toho, jak a podle čeho praxi vybírat, čekají vás odpovědi doc. Zounka o praxích a článek zakončují pohledy na praxi očima studentek

 

Úvodem

Krátké shrnutí pro začátek – každý student navazujícího magisterského studia pedagogiky musí nyní absolvovat odbornou praxi. V praxi se může zaměřit na určitou “profilaci” v Metodologii výzkumu v pedagogických vědách (MVPV), Zkušenostně reflektivním učení (ZRU), nebo ve Školské správě a vzdělávací politice (ŠSVP).

 

Výběr praxe

Praxe se dělí podle konkrétních “profilací”. V zásadě se můžete při výběru praxe orientovat podle typu činnosti spadající pod danou profilaci, a dodržet dvě základní pravidla.

Typ činnosti je to, co v té institucí budete dělat. Typ činnosti by měl korespondovat s vámi zvolenou profilací. To znamená, že při MVPV profilaci byste měli pomáhat v nějaké fázi výzkumu (např. sběr dat, přepisy rozhovorů apod.). Při ZRU profilaci byste zase měli pomáhat při organizaci ZRU aktivit, při přípravě či jejich administrativě. A při profilaci ŠSVP jde o organizaci, přípravu a administrativu různých vzdělávacích aktivit.

Činnost na praxi není omezena typem instituce, kromě toho, že vše musí být úzce spojené se vzděláváním. Lze dělat výzkum v SVČ Lužánky, pak to bude výzkumná profilace, lze v Lužánkách pomáhat při organizaci volnočasových aktivit, pak to bude ZRU. Anebo se můžete zaměřit na ŠSVP například na rektorátě MU. 


Platí však dvě základní pravidla:

  • Praxe nesmí být v přímém kontaktu se vzdělávanými, tzn. nesmíte učit, lektorovat či cokoli podobného. Musíte se podílet na výzkumu, evaluaci, administrativě, nebo organizaci vzdělávání.
  • Náplň vaší praxe musí být shodná s “profilací”. Pokud ve výzkumné instituci budete dělat administrativu školení o tom, jak vést výzkumný rozhovor, nejspíš to není praxe ve výzkumu, ale praxe v ŠSVP.

Smysl praxe a důvody pro její existenci

Nyní se podívejme, co za založením praxí stojí, které studenty by mohly motivovat či její možné přínosy pro studenty. Informace nám poskytl v rozhovoru garant oboru pedagogiky na FF MU a tvůrce praxí, docent Jiří Zounek:

“Předmět Odborná praxe byl poprvé v katalogu předmětů pro podzimní semestr 2015. Co za zavedením praxí stojí?

“K zavedení praxe nás vedla zpětná vazba od studentů a od absolventů, kteří nám říkali delší dobu – chybí tam ta aplikační část, nebo kontakt s praxí.

Měli jsme i signály z našich dalších studijních programů, například z Andragogiky, kde praxe je a funguje velmi dobře. Sociální pedagogika má praxi dlouhodobě, takže i tam jsme se o ní mohli s kolegy pobavit. ”

“Měla by praxe z hlediska ÚPV mít nějaký vztah k motivaci studentů? Jaký? ”

“Ano, praxe může být motivačním činitelem a taky ji tak prezentujeme, navíc máme předmět  Blok expertů. Z toho plyne, že v průběhu studia mají naši studenti kontakt se školsko-politickým terénem, takže by je to mělo motivovat ke studiu, a také ukázat, k čemu vlastně studium  pedagogiky může být.

Je pravda, že když jsme zavedení praxí konzultovali s našimi doktorskými studenty, tak někteří říkali, že až v určité fázi studia, když se dostali k nějakému praktickému úkolu, když nám třeba pomáhali s nějakým výzkumem, tak jim mnohé věci začaly dávat smysl. Například proč se učili teorii, proč se učili dějiny, metodologii apod. Praxe by tomuto smyslu měla pomáhat.”  

“Co důležitého byste chtěl ještě k praxím dodat?”

“Praxe se staly nedílnou součástí studia oboru Pedagogika a patří mezi povinné předměty. Já osobně v praxích vidím nejen propojení odborného studia s aplikací nabytých poznatků a osvojených dovedností, ale také jako jednu z důležitých met, kterou musí student zvládnout. To nemusí být zcela jednoduché, protože praxe se může odehrávat ve zcela odlišných prostředích, než na jaká je student zvyklý (např. ze své vlastní zkušenosti). Zdaleka totiž nemusí jít jen o prostředí veřejných vzdělávacích institucí či organizací, ale může jít o soukromou sféru či firemní prostředí. Studenti se mohu setkat s lidmi různého věku, s rozdílnými zkušenostmi atd. Na druhou stranu je to v mnoha případech praxe, kde se studentům „spojí“ dosavadní studium s profesí či rolí, kterou si má možnost vyzkoušet. V některých případech může jít o poznání a pochopení toho, proč se musí studenti učit i některá nepopulární a mnohdy náročná témata, případně osvojovat dovednosti, které vyžadují znalosti, ale i nácvik a trpělivost.

Jsme velice rádi, když naši studenti dostanou přímo na praxi nebo po jejím skončení nabídku na další spolupráci ze strany vedoucího praxe. A vůbec nejlepší je, když se po letech pracovně setkáme s našimi bývalými studenty a spolupráce tak může úspěšně pokračovat, tentokrát už ale na jiné úrovni.”

“Děkuji.”

Za ÚPV odpovídal doc. Zounek. Praxe staví na potřebách budoucích absolventů – potřebě vyjasnit, jak se dá (vy)studovaná pedagogika aplikovat a potřebě tuto aplikaci si vyzkoušet ještě během studia. Tím studenti konfrontují své vlastní schopnosti a dovednosti s reálnými požadavky organizací, díky čemuž ze studia vychází s bohatšími oborovými zkušenostmi. Absolventi tak do rukou získávají širokou paletu možností.

 

Praxe pohledem studentek

Abychom znali praxe i z jiného úhlu pohledu, zeptali jsme se jejích přímých účastníků, dvou absolventek pedagogiky, Lucie a Romany. Jejich praxe spadala pod profilaci Školská správa a vzdělávací politika. Lucie pracovala na Krajském úřadě Jihomoravského kraje. Romana pracovala na Rektorátě Masarykovy univerzity:

 

“Když jste byly na praxi, jaké to pro Vás bylo?”

Lucie:Praxe byla dobrá, všichni se ke mně chovali jako ke kolegyni. O čem jsem chtěla vědět nějaké informace, tak mi je ochotně podali. Úskalí vidím jen v tom, že pokud chce student na konkrétní místo, tak by si jej měl domluvit dřív. O praxe v těchto úřadech i dalších organizacích je veliký zájem.”

Romana:Moja prax prebiehala na Rektoráte MU a musím povedať, že to bolo veľmi profesionálne vo všetkých smeroch. Prijali ma tam ako rovnocennú kolegyňu a tak mi zadávali aj úlohy, ktoré odo mňa vyžadovali. Rozhodne sa teda nejednalo o varenie kávy a podobné činnosti, ale pracovala som na rôznych projektoch pre vedenie univerzity a to mi dalo pocit, že táto prax má zmysel.”

“Co jste si z praxe odnesly? Co Vám praxe dala?”

Lucie:Určitě pohled, jak takový úřad funguje, co jaké oddělení má na starosti, a že toho není málo. Dále jsem neměla dobré téma pro diplomovou práci, které by mě opravdu zajímalo, ale tady jsem získala inspiraci.”

Romana:Dozvedela som sa množstvo nových informácii, napríklad o sabbatical pobytoch som pred tým nikdy v živote nepočula a teraz, po absolvovaní praxe, by som vedela o tom „napísať knihu“.

Sabbatical pobyt je tvurčí volno, ktoré môžu akademickí pracovníci získať, aby sa mohli venovať svojmu výskumu, písaniu knihy a podobne. No a vlastne chceli na Rektoráte predložiť návrh, aby to bolo aj u nás na MU, tak bolo treba zistiť ako je to stanovené inde a to bola teda jedna z mojich úloh.  Taktiež som sa naučila byť viac zodpovedná a samostatná pri práci.”

“Když se zamyslíte nad nějakými riziky praxe, co by to bylo? Na co si dát pozor?”

Lucie:Krom zabezpečení si praxe radši dopředu, tak mě nic moc nenapadá, možná jen si pohlídat dokumenty, které se musejí odevzdávat. A plnit to, co se požaduje na praxi, a pokud si dotyčný není jistý, tak se znovu přeptat, jak to požadují.”

Romana:Rozhodne si treba dať pozor na voľbu miesta, kde chcete praxovať. Ono niektoré zariadenia môžu vyzerať super na životopise, ale keď tam človek nerobil nič, k ničomu ho nepustili a nikto sa mu nemal čas venovať, tak mu je tá prax úplne zbytočná. Dá sa to rozpoznať už po prvom maily alebo telefonáte, či sú ľudia z tej organizácie radi, že ste si vybrali práve ich a že sa chcete dozvedieť ako to tam u nich funguje. Takže niekedy aj tá „menej lukratívna“ ponuka môže človeku dať do života viac skúseností.”

Poselství  sdělení vnímám jako dvojí. První dát si pozor na včasný výběr praxe, aby člověk těch 80 hodin za semestr stihl. A druhé, neméně důležité – vybrat si praxi, kde opravdu budeme mít co na práci – abychom se z ní dokázali naučit co nejvíce.

Závěrem

Prošli jsme základní podmínky výběru praxe, podívali jsme se na na její smysl a také na přímé zážitky jejích absolventek. Jak můžeme vidět, studium tak širokého oboru, jakým je pedagogika, je svojí obrovskou obecností těžké pro člověka, který chce v oboru pracovat.

S touto obtíží se potýkáme všichni studenti podobně obecných oborů, zvláště ve chvíli, kdy konec školy klepe na dveře. Potýkáme se s nejistotou toho, jak může vypadat naše budoucí pracovní místo. Jakási rozpolcenost v tom, že náš obor je přítomen v podstatě na všech místech lidské činnosti a zároveň málo toho víme o tom, která místa jsou přímo pro nás určená. Je to jako bychom stáli před prázdným obrazem a nevěděli dopředu jaký typ barev použít, aby se chytil, protože neznáme materiál, za jakého byl vyroben povrch obrazu.

Doufejme tak, že zavedení praxí bude i pro ostatní studenty natolik přínosné, jak jsme četli výše, že jim ukáže směr či snad místo, kam se v pracujícím světě vydat. Ukáže, z čeho části povrchu obrazu jsou, abychom věděli, jaké barvy, potažmo naše schopnosti a vědomosti pro ono místo můžeme použít. Jak říká doc. Zounek: naši studenti, kam přišli, kde je pustili k nějakým projektům, tak tam celkem měli co říct a vedoucí praxí oceňovali erudici a pracovitost”, náš obraz je krásný, když naneseme barvy. Stačí jen vědět, kam je nanést.

Ke konci je nezbytné dodat jediné doporučení – praxi nepodceňte. Začněte s výběrem dlouho dopředu, vybírejte pečlivě a běžte tam, kde se toho naučíte co nejvíce. Protože právě proto tam jste.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít k navigační liště