06 Čvn

Rozhovor s vyučujícím – Mgr. Bc. Janem Gajdošem

Představujeme Vám novou rubrikuRozhovory s vyučujícími ÚPV! Ať už se jedná o kmenové pracovníky nebo externisty, budete mít možnost dozvědět se o nich něco více než co uslyšíte a vypozorujete na přednáškách. Jako první nám pár otázek ochotně zodpověděl Mgr. Bc. Jan Gajdoš, který v jarním semestru vyučuje předmět Právní aspekty řešení delikventního chování (PB32JB85).

Jaký obor jste vystudoval? Zůstal jste v něm i pracovně?

V roce 1992 jsem začal studovat obor Pedagogika na ÚPV FF MU Brno. Studium jsem úspěšně ukončil v roce 1997.

Získané poznatky z oboru jsem průběžně aplikoval v oblasti primární prevence kriminality a drogových závislostí ve službách Policie ČR, kde jsem také pracoval jako policista na různých pozicích. Pořádal jsem různé přednášky pro děti a mládež, spoluorganizoval různé preventivní akce. V letech 2002 – 2005 jsem vystudoval obor Přípravné řízení trestní na PF MU Brno. Zjistil jsem, že tyto studijní obory mají k sobě celkem blízko. V rámci celoživotního vzdělávání jsem v roce 2011 ukončil studium oboru Výchovné poradenství na ÚPV FF MU. Dodnes si vážím toho, že jsem své první studium absolvoval na ÚPV.

Jaký jste byl student? Bavilo vás studium?

Z dnešního pohledu si myslím, že jsem byl až příliš odpovědný student. Každé studium jsem bral vážně a moc mi záleželo na výsledcích. Každou volnou chvilku jsem využíval k neustálému doplňování vědomostí. Každé následné studium mě bavilo a z každého studijního úspěchu jsem měl velkou radost.

Co vás vedlo k rozhodnutí, že začnete učit na UPV?

Začátkem roku 2008 jsem odešel ze služeb Policie ČR. Uvědomil jsem si, že mám za sebou dlouhou praxi umocněnou bohatými zkušenostmi. Napadla mě myšlenka oslovit vedení ÚPV a nabídnout studentům část oblasti trestního práva, která má blízko k oboru – Sociální pedagogika a poradenství. Pochopení se mi hned dostalo  u vedoucího ÚPV pana Prof. Milana Pola. Tomu jsem dodnes vděčný za to, že mohu svoje zkušenosti předávat vaší generaci. Další rozšiřující zkušenosti jsem získal při svojí další pracovní činnosti v pozici kurátora pro mládež na MÚ, probačního úředníka a vychovatele vězeňské služby.

Co vás na vyučování baví nejvíce?

Těší mě, že každý rok se na tento kurs hlásí stále hodně studentů, bohužel někteří musí být z kapacitních důvodů odmítnuti. Baví mě, že studenti se mnou aktivně komunikují a nebojí se říkat otevřeně svoje názory. Případnou kritiku na určitou problematiku beru  jako podnět k dalšímu zkvalitnění své učitelské práce.

Jak se vám spolupracuje se studenty na hodinách? Uvítal byste nějakou změnu?

Snažím se o prosazení metody dialogu a zapojit tak studenty do aktivní spolupráce při výuce.

Každý kurz po skončení vyhodnocuji. Některé nadbytečné informace do budoucna vypouštím a snažím se do výuky vkládat pouze věci základní, důležité a aktuální. Je to dáno hlavně tím, že na tak složitou problematiku je velmi málo časového prostoru. Určitě by to chtělo v zájmu zkvalitnění obsahu učiva navýšení časové dotace. To je pouze má představa.

Co děláte pro to, abyste „nevyhořel“? Máte nějakou doporučenou techniku, jak syndromu vyhoření předejít?

Syndrom vyhoření je opravdu vážná věc, zvlášť ve službách v tzv. pomáhajících profesích. Já osobně mám to štěstí, že celý život mám rád hudbu, kterou jsem ve svém volném čase aktivně provozoval. Mojí celoživotní láskou je  hra na bicí nástroje. Navíc jsem obdarován celkem slušnou manuální zručností, kterou jsem začal využívat  při rekonstrukci rodinného domku a rodinné chaty. Naučil jsem se z nutnosti několik řemeslných profesí, které jsem bral později jako hobby (chalupářství, chatařství, zahrádkářství). Právě fyzická práce, hudba a pobyt v přírodě se u mě staly hlavními relaxačními faktory v prevenci proti vyhoření.

Jakou taktiku byste doporučil studentům k úspěšnému absolvování studia?

Hlavně si včas uvědomit, že studium nemůže být pouze cílem, ale pouze jeden z nástrojů k dalšímu profesnímu rozvoji. Člověk by se také měl smířit s tím, že dnešní doba vyžaduje neustále se sebevzdělávat. Člověk se tak postupně učí hledat a rozeznávat podstatné. Brzy také pozná, co je pro něj užitečné a smysluplné. Každé poctivé studium tak dává dobrý základ pro další život.

Kdo vás v životě nejvíce ovlivnil?

Těsně po tzv. „Sametové revoluci“ mě navštívil náš dlouholetý rodinný přítel, o kterém jsem bezpečně věděl, že je to slušný člověk a hlavně opravdový demokrat. Byl velice vzdělaný a strašně rád jsem si s ním vyprávěl. Jednou mi při takovém rozhovoru řekl, že by bylo dobré, abych v této nové době vystudoval nějaký humanitní obor a zapojil se do budování nového policejního sboru. Zvolil jsem si obor Pedagogika. Následovala dlouhá a trnitá cesta, které nelituji. Nesmím zapomenout na to, že jsem byl už v této době ženatý. Měl jsem štěstí v podpoře celé rodiny. Vychoval jsem s manželkou dvě skvělé děti na které jsem hrdý.  Samozřejmě, že během mého života jsem poznal ještě mnoho zajímavých a pro mě vzácných lidí – osobností. Mezi tyto hlavní osobnosti bezesporu patří  Prof. Milan Pol a dnes již zesnulý doc. Jan Sup. Ti všichni a mnoho dalších mě výrazně ovlivnili v mém osobním i profesním životě.

Děkujeme panu Gajdošovi ze poskytnutí rozhovoru a upřímného odpovídání na otázky. Již teď se můžete těšit na další rozhovory s Vašimi oblíbenými vyučujícími!

Přejít k navigační liště