Asertivní řešení špinavého nádobí
V tomto mém příspěvku v blogu bych chtěl zveřejnit závěrečnou práci do předmětu Výcvik asertivity a tím vyřešit náš „privátní“ problém. Doufám také, že si to všichni zainteresovaní přečtou.
Již třetím rokem studuji vysokou školu zde v Brně. Jelikož pocházím z Bruntálu, který je od Brna vzdálen více než 3 hodiny cesty jakýmkoliv dopravním prostředkem, byl jsem nucen si v Brně najít pro studium ubytování.
Prvním rokem jsem dostal možnost ubytování na kolejích. Byla to vskutku nejlepší věc, co mě za první rok studia mohla potkat. Nové prostředí, noví přátelé, další lidé, kteří přišli do Brna bez jakýchkoliv znalostí, jak to tu bude probíhat, prostě paráda. Bohužel další roky jsem už nárok na kolej neměl, podle nařízení naší univerzity bydlím ještě asi blízko, tak jsem si byl nucen hledat podnájem na privátě.
Loňský rok jsem si našel podnájem společně s dalšími lidmi, kteří nedostali koleje, byl to další parádní rok, bohužel ostatní spolubydlící buď to školu dokončili anebo nesplnili podmínky pro pokračování a byli vyhozeni. Nastalo tedy další hledání privátu a s ním přišel i můj nedávný konflikt.
V minulém roce jsem účinkoval v divadelním spolku na Fakultě informatiky, kde jsem poznal nové lidi. Jedna z hereček mi nabídla možnost ubytování u ní na privátě, protože se od nich stěhují dva spolubydlící. Jedinou nevýhodou prý je jen to, že je to privát celkem pro devět lidí. Nakonec jsem si řekl, že cenově to je velmi zajímavé a hlavně pět minut od školy tak proč to nebrat.
Ze začátku jsem se bydlení v devíti lidech celkem bál, hlavně kvůli využívání koupelny a záchodu. Krátce na to jsem ale zjistil, že koupelna se záchodem nejsou vůbec žádným problémem, každý vstáváme jindy, takže se ráno jen málo kdy potkáváme. Mnohem větším problémem je úklid. A to hlavně umývání nádobí. Člověk si řekne, není nic jednoduššího než si nádobí po sobě umývat a na úklid si v takovém počtu lidí stanovit služby. Uspořádali jsme tedy poradu, kde jsme řešili hlavně to, proč v kuchyni není už čtrnáct dní umyté nádobí. Každý se hájil tím, že si po sobě všechno nádobí umývá a že to není jeho. Nakonec jsme se teda dohodly, že to nádobí není ničí, proto se zavedou týdenní služby, které se budou snažit uklízet celý byt. První týden tato služba fungovala ještě dobře, bohužel problém nastal při další službě druhý týden. Neumyté nádobí „nikoho“ se začalo znovu objevovat a dokonce ve větším počtu než předtím. Pokoj, který měl službu, se samozřejmě naštval, že to uklízet nebude, ať to udělá ten, kdo to neumyl. Všichni se samozřejmě začali napadat a tvrdit kdo to byl a kdo to má uklidit. Uplynul týden, pořád jsme se hádali o tom, kdo to udělá, nikdo nechtěl couvnout, ani já ne, a udělat to. Druhý týden stále nic a nádobí přibývalo a šlo dokonce poznat od koho je. Stálé opakování toho, že by si ostatní po sobě nádobí měli umývat nepomáhalo. Dřez byl plný špinavého nádobí, kuchyňská linka taky, to samé na stole. Čisté nádobí už nebylo žádné, jediná možnost, jak nádobí použít, byla umýt si ho a až potom využít. Proto jsem se rozhodl k razantnímu kroku.
Asi před čtrnácti dny, kdy tam to nádobí pořád bylo neumyté a nikdo s tím nic nedělal, jsem se rozhodl si něco uvařit. Abych mohl vůbec v něčem vařit, tak jsem si prvně nádobí musel umýt, umyl jsem si teda tři talíře, dva hrnce, pánvičku a příbor. Udělal jsem si skvělý oběd, dojedl a umyl po sobě nádobí. Najednou jsem se zamyslel nad tím, že teď někomu vlastně umyju nádobí, on ho použije a to já přece nechci. Otázka tedy byla, co s tím čistým nádobím. Jednoduše jsem ho vzal a schoval k sobě do skříně. Od té doby špinavé nádobí postupně ubývá, vždy když potřebuju něco nového, co ještě nemám ve skříni, tak si to najdu ve špinavé hromadě, umyju, použiju a znovu umyté schovám k sobě do skříně. V současné době už mám většinu nádobí ve skříni a zbývá tam jen opravdu omezené množství. Ostatní spolubydlící to již zaregistrovali, že nádobí mizne ale zatím nikdo neví kam.
Hynku, Viléme, Jarmilo … tede můj priváte. Doufám, že si to přečtete a v případě, že budete nějaké nádobí potřebovat, dejte vědět.
Pravidlo půjčovny nádobí je následující:
Vrátím nádobí v takovém stavu, v jakém si ho půjčím!!!
—————————————————————————————
Aktualizováno: 27.5. 2010
Jelikož už uplynulo více jak čtrnáct dní, rozhodl jsem se opět vyjádřit k mému asertivnímu řešení špinavého nádobí. Vlastně vás ale nechci ani zbytečně zdržovat, takže jen krátce:
VYŠLO TO!!! Teda alespoň to tak vypadá! Minulý týden už mi spolubydlící nemuseli vracet čisté nádobí, stačilo když ho nechali po sobě umyté v kuchyni a týden už to tak funguje! Hlavně to nezakřiknout 🙂
archív, autor: Jakub Matušinec, 11/5/2010