Čtení e-knih

Tento článek vznikl na základě mé práce do předmětu ICT 2 v jarním semestru 2011, za tu dobu se již některé věci změnily, zejména dostupnost e-knih – a musím přiznat, že k lepšímu, nabídky titulů i dostupnost knih se den ode dne rozšiřují, ale začneme postupně…

Čtečky obecně

Čtečky elektronických knih jsou poměrně jednoduchá elektronická  zařízení, na kterých lze zejména pohodlně číst textové informace, případně  zobrazovat obrázky. Pro zobrazování informací na displeji používají ve většině případů na  rozdíl od ostatních zařízení (mobil, tablet, LCD a dalších) jinou  technologii – tzv. elektronický inkoust (e-ink).  Text zobrazený na takovém displeji je vysoce kontrastní, čitelný téměř  za jakýchkoliv světelných podmínek a jeho čtení se velmi podobá čtení z  klasického papíru, tj. není tak namáhavý pro oči (displej není podsvícený), jako jiné technologie. Doba výdrže u jednotlivých čteček se udává na počet překreslení  displeje (přetočení stránky), jelikož displej elektronického inkoustu  spotřebovává energii pouze pro změnu stavu na displeji, a proto tato  zařízení vydrží na baterie celé dny, několik týdnů a některé i měsíce. Samozřejmě  budeme-li u těch nejnovějších čteček “surfovat” přes wifi/3G či  poslouchat hudbu, tak se nám výdrž podle vytížení patřičně zkrátí…

výhody:

• čtení jako na papíře – e-ink displej,
• výborná viditelnost na přímém slunci,
• mobilita – velmi malá tloušťka, nízká váha, dlouhá výdrž na baterie,možnost mít u sebe celou knihovnu (až tisíce knih).

nevýhody:

• zatím až na výjimky vyšší cena, vezmeme-li v potaz fakt, že jde o jednoúčelové zařízení (lepší se to),
• nedostatek nových titulů – zvlášť těch kvalitních od renomovaných autorů a v českém jazyce je zatím jako šafránu (lepší se to každým dnem),
• množství a podpora formátů.

Rád bych zde také poukázal na zajímavá zařízení, více či méně vhodná, pro čtení e-knih. Dostupných zařízení je na českém trhu již spousta a postupně přibývají  další, Začneme-li čtečkami, jež jsou primárně určeny k této činnosti,  ideálním kompromisem mezi pohodlím a cenou se jeví 6″ čtečky Amazon Kindle či (možná lépe) přístroj představený a prodávaný ereadingem,  jež zvládne i soubory s ochranou AdobeDRM a je připravený speciálně pro český trh. Dostupná na našem trhu jsou i  zařízení s úhlopříčkou displeje 9″, která zvlášť pro různé časopisy a  pdf s obrázky budou jistě lepší volbou, ale cena se již blíží či  překonavá hranici 10 000 Kč, což se mi zdá za (v podstatě) jednoúčelové  zařízení již dost. V této cenové kategorii již najdeme dnes stále  populárnější tablety – o kterých napíši něco málo v příštím svém příspěvku…
Dalšími zařízeními kde lze číst e-knihy jsou mobily, notebooky a  počítače, nicméně tam již ten komfort není takový, jako u výše zmíněných  přenosných zařízení – 24″ LCD si asi jen těžko vezmete do postele na  klin, zvlášť když k němu potřebujete nutně počítač, i když u stolu si na  něm také dobře počtete…

Čím čtečku krmit?

Existuje mnoho formátů elektronických knih, zpravidla je však můžeme rozdělit na dva – uzavřené (slouží jen pro určitá zařízení od jedné firmy, např. Amazon) a otevřené – dostupné i ostatním zařízením. Toto dělení můžeme následně ještě rozdělit do dalších dvou kategorií – s ochranou DRM (digital rights management), např. AdobeDRM, která je nejrozšířenější v českých digitálních e-knihách, a bez ochrany DRM.

Vybrané typy formátů:

• PDF

Nejedná se o formát určený původně pro čtečky knih,  ale pro snadnou  přenositelnost dokumentů všeobecně mezi různými systémy, nicméně soubory  ve formátu PDF můžete přečíst na každém zařízení, tedy i na čtečkách,  byť na některých čtečkách s menším pohodlím.

• AZW

Tento formát používá firma Amazon a je určen pouze pro čtečky Amazon Kindle. Amazon letos představil nový formát pro své čtečky, na který postupně své knihy převádí, ale zatím je podporovám pouze čtečkou/tabletem Amazon Kindle Fire, který se u nás zatím neprodává, takže se o tomto formátu nebudu zde zmiňovat.

• EPUB

Jeden ze standardních otevřených formátů pro elektronické knihy. Velikost textu a grafiky se přizpůsobuje velikosti displeje.

• PRC (mobipocket)

Mobipocket je pokročilejší  verzí formátu PDB, jež  je dosti rozšířený, a  nabízí, na rozdíl od již zmíněného PDB, pokročilé možnosti formátování a  interakce. Vychází z něj např. i formát azw od Amazonu.

• DjVu

Specifický formát, také dosti rozšířený, specializující se na ukládání a zpracování obrázků či naskenovaných předloh.
Všechny výše zmíněné formáty mohu obsahovat nějakou formu ochrany, u nás nejčastěji AdobeDRM, záleží na vydavateli, a některé čtečky je možné krmit i dokumenty čistě počítačovými, např.  MS Word (doc, rtf, nové i docx), soubory txt, různými obrázky (jpeg,  bmp), hudbou v mp3 a dalšími, v závislosti na schopnostech čtečky.

nevím-li si rady, využiji Calibre
Výborným nástrojem pro majitele čtečky a e-knih je program Calibre.  Je to univerzální volně šiřitelný “knihovník”, který zvládá jak třídění a  správu knižní sbírky, tak i převod různých formátů a jejich  optimalizaci pro jednotlivé čtečky. Nespolupracuje-li nějaká kniha s vaší čtečkou, pak je velká pravděpodobnost, že tento program ji to naučí, navíc je s českým rozhraním.

Kam tedy dále pro informace a knihy?

Zde Vás zaplavím spoustou užitečných odkazů a tipu… 🙂 Vyberu jen pár a pouze na česky hovořících webů.

• Palmknihy

Jedním z největších u nás dostupných portálu s e-knihami je web palmknihy.cz. Nalezneme zde jak volně šiřitelný (zdarma), tak i placený obsah v pěti různých formátech.

• eReading

Jde o poměrně mladý, ale postupně se rozrůstající web s knihami za přijatelné ceny a osobně je mi nejvíce sympatický.

• Wknihy

Nadějný projekt s širokým výběrem e-knih, s dobrou orientací na webu a možností darování knihy.

• Kosmas

Toto internetové knihkupectví nabízí je první “vlaštovkou”, kde najdete i e-knihy bez ochrany DRM.

• eLibellus

Nově vznikající knihkupectví se zatím dosti omezenou nabídkou. V nabídce má třeba docela zajímavé anglicko-české slovniky.

• Neknihy

Znovu probouzející se web s nevázanou literaturou.

• Libri

Nakladatelství s převážně historickými e-publikacemi.

• Městská knihovna v Praze

Zdejší e-knihovna nabízí rozcestník k takovým velikánům české  literatury jakými jsou např. Božena Němcová, Karel Čapek či Karel Hynek  Mácha a další.

• Root.cz – knihovna

Knihovna serveru root.cz s převážně odbornou počítačovou problematikou.

• Ráj knih

Portál s širokým výběrem e-knih, avšak s jednou, dle mého názoru,  nevýhodou – nutností mít ke čtení speciální program-čtečku “wooki”,  tudíž nevhodné pro jakékoli čtečky s elektronickým inkoustem.

• Flowie

Další pozoruhodný projekt nevhodný pro čtečky je floowie, nabízí  publikace ve formátu PDF, nicméně je nelze stahovat, ale pouze jen  prohlížet ve webovém prohlížeči pomocí technologie flash. V nabídce lze  najít např. každý den čerstvé noviny E15 (vydavatelství Mladá fronta),  ale třeba i reklamní letáky řetězce Tesco a další placené i zdarma  dostupné časopisy a knihy.

• Publero

Publero je server, na kterém můžete najít noviny a časopisy různých žanrů v digitální podobě, bohužel však také čtečkám zapovězen.

• DigiKnihy, elektronické čtení, BookZ, Ečti …

jsou další zajímavé portály o e-knihách, nabízející spousty zajímavých informací, tipů a rad…

Učebnice aneb využití ve vzdělávání

Zaměřím-li se opět na česky psaný text,  nebude prakticky o čem psát – tedy studuji-li českou (případně i  světovou) literaturu nebo knihovnictví, pak je určitě kvalitního  materiálnu dostatek, ale v  ostatních oborech se již “náplně”, zvlášť té kvalitní, pro čtečky mnoho  nevyskytuje. Nicméně i studenti pedagogiky, filozofie, historie, psychologie a lékařských oborů si mohou přijít na své a budou-li chvíli hledat, najdou ke  stažení třeba celé dílo Platóna, Plhákovou, Fromma, Rousseaua a další.  Co mě osobně zaujalo z prodávaných e-knih na českém trhu je nabídka  učebnic a skript na portálu eReading,  kde lze nalézt např. sérii středoškolských učebnic k maturitě či  populární předměty “v kostce”, např. Český jazyk v kostce od Marie  Sochrové. Musím však závěrem říct, že nabídka knih se každým dnem rozšiřuje, tudíž vyhlídky pro studenty jsou docela pozitivní.

archiv, autor: Jindřich Skula