Glosa: Sundali Zemana a od té doby… aneb tentokrát bez Lollobrigidy

Předem se musím omluvit za to, že na tento web tahám politiku, nicméně toto téma je pro mne tak šťavnatým, že si nemůžu nedovolit reagovat na dění posledních pár měsíců. Pokusím se tedy nějakým způsobem podat toto, do jisté míry, ožehavé a kontroverzní téma. Rovněž bych rád upozornil, že níže zmíněné myšlenky jsou pouze mé, a rozhodně nevypovídají o názoru redakce tohoto webu a už vůbec ne univerzity, pod niž tento web spadá.

Jak jistě víme, naší malé zemičce „vládne“ prezident Miloš Zeman. Že se bude jednat o skutečně unikátního prezidenta, se dalo tušit již od začátku jeho působení v tomto úřadu. Vezmeme-li v potaz jeho dřívější působení ve vysoké politice a následné působení na Vysočině a nakonec jeho triumfální návrat – rovnou na Hrad. Když k tomu připočítáme jeho slavné bonmoty, oblibu v cigaretách a Becherovce či slivovici, dostáváme výbušný koktejl svéráznosti – tak typické pro Českou krajinu a její obyvatele. Proto nebylo pochyb o tom, že Česká republika zažije něco, co dosud nezažila. Že to bude rozkol společnosti, to si mohl představit málokdo. Najednou zde totiž máme společnost rozdělenou na dva tábory – obhájce Miloše Zemana a (jak jinak) jeho odpůrce.

Navíc v nedávné studii společnosti Median pro Český rozhlas jsme se mohli dočíst, že si dvě třetiny obyvatel ČR myslí, že výroky a jednání pana Zemana rozdělují veřejnost. A zde nastává čas, abychom si položili otázku: „Je to správné?“ Drtivá většina společnosti si to nemyslí – a já jsem jeden z nich. Prezident by měl totiž udržovat nějaké dekorum, spoluvytvářet jednotnou tvář ČR v zahraničí a snažit se o to, aby široká veřejnost držela při sobě. Je sice pěkné, že si náš prezident udržel svou ráznost, ale už to neobhájí fakt, že ho rozhodí kde jaká „viróza“, se kterou to zřejmě není tak, jak se snažila prezentovat tehdejší mluvčí Hradu Hana Burianová – alespoň podle poslankyně ODS Miroslavy Němcové. Dál také neobhájí některé své výroky v zahraničí (rozumějme zahrávání si se zahraničně politickou orientací naší země), které pak musí „žehlit“ velvyslanci a vláda. A už vůbec by si neměl dovolit používat slova, která by slušný člověk – natož prezident, používat neměl. Odmítání jmenování profesorů vysokých škol a případné odmítání zvát rektory, kteří se nějak zprotivili panu prezidentovi, na slavnosti na Pražském hradě už je jen špička ledovce.

Začínají se tak objevovat protestní akce, které se snaží upozornit na tyto události. Tímto se dostáváme k nadpisu tohoto článku. Mezi tyto akce patří například sundání prezidentova obrazu ředitelem pardubického Gymnázia Mozartova Markem Výborným. Ten se totiž jako první rozhodl k tomuto činu. A proč? Hovory z Lán. Tento pořad vysílaný Radiožurnálem se totiž 2. 11. proměnil v něco, co by normální člověk nikdy neočekával – a tak všichni posluchači (moderátor nemluvě) museli jen valit bulvy. Doslova. Samotný ředitel gymnázia chtěl tímto upozornit na to, jak významné může mít počínání prezidenta vliv na vnímání mládeže na úřad prezidenta a potažmo celé politiky. Toto chování jim totiž může dát signál, že když tak mluví prezident, mohou tak mluvit taky. A to je, alespoň dle mého, špatně. Nikdo totiž nechce na ulicích potkávat rozpustilou mládež, která nejde k nadávkám daleko, a když se do Vás pustí, nenechá na Vás nit suchou, a která svým chováním nedokáže projevit patřičnou úctu …třeba starším lidem – jako pan prezident, který nedokáže svým chováním občas projevit úctu svému úřadu, jenž mu byl svěřen lidem.

Od doby sejmutí prvního obrazu uplynulo několik týdnů. Co vše se změnilo? Prezident se sice zdržel dalších vulgarit na veřejnosti, nicméně to nezabránilo sundání dalších portrétů Miloše Zemana, tentokrát na radnici v Ústí nad Labem, které bylo vyústěním výše popsaných skutečností. V posledních dnech pak nejen českými médii hýbou události (chápejme protesty) z letošního 17. 11. na Albertově. Tohoto protestu se totiž zúčastnila řada studentů a akademiků, kterým se nelíbí výše zmíněné chování a výroky pana prezidenta, ke kterému nově přibyla „perla“ o zpochybnění brutálnosti zákroku VB na Národní třídě roku 1989 vůči studentům. K tomuto protestu (kde mimochodem létaly vajíčka) snad jen dodám, že se do protestujících opřel rektor UK Tomáš Zima, podle kterého se dav zachoval špatně, když se rozhodl protestovat na této vzpomínkové akci. Nicméně, to si přes 80 akademiků nenechalo líbit a poslalo rektorovi UK otevřený dopis, ve kterém vyjadřují politování nad jeho výroky.

Dovolím si připsat další možný důvod těchto protestů. V posledních letech můžeme sledovat postupný nástup skepse v české veřejnosti vůči celé politické scéně. Kdy například početná skupina lidí nechodí k volbám, už jen z toho důvodu, že nevěří, že se cokoliv změní, a jsou politikou přímo znechuceni. Tyto názory slýchám i ve svém okolí a vůbec se těmto názorům nedivím. Ona totiž myšlenka voleb a politiky celkově je vznešená, nicméně všední realita nám ukazuje, že se ona myšlenka v českém prostředí dost těžko aplikuje. A v souvislosti s děním posledních pár týdnů může tato skepse spojená s výroky a činy našeho prezidenta působit jako roznětka, a to k velmi výbušné bombě – lidem samotným.

Nyní bych se rád podělil o jeden zajímavý citát k zamyšlení, myslím, že vcelku výstižně vystihuje celkovou náladu dnešní společnosti.

Miloš Zeman – Úvaha z Vysočiny
Přemýšlím často nad šálkem kávy,
že v různých částech světa
uctívají lidé psy, hady i krávy,
také býky nebo kočky, ba i vrány v poli.
Co však nejvíce mě bolí,
že v současnosti u nás člověk těžko zvolí
a pak mu nezbývá, než spokojit se s voly.

-Miloslav Šimek, Politické harašení 2003

Jak se bude celá věc vyvíjet dál? To se dozvíme až na dně kávového šálku, i když v tomto případě spíš na dně lahve Becherovky. Do té doby můžeme doufat, že nenastane další Pražská defenestrace.