Nahlédněme pod vrstvy našeho oblečení
Zájem aktivistů za lidská práva je v posledních pár letech směřován zejména k textilnímu průmyslu. Děje se tak hned z několika důvodů. Pracovní podmínky v textilních továrnách v zahraničí jsou jedny z nejhorších, a náplní práce zaměstnanců textilek je lehce naučitelná manuální činnost, ke které není potřeba nijak vysoká kvalifikace. Tyto faktory potom často vedou k vykořisťování zaměstnanců – vyplácení velmi malých mezd, práce bez pracovní smlouvy, nucené přesčasy a neustálá hrozba ztráty zaměstnání.
Přitom počáteční myšlenkou pro outsourcing výroby rozhodně nebylo vytvořit novodobou formu otroctví. Přesně naopak. Původním plánem bylo začít s budováním fungujícího průmyslu v rozvojových zemích, a právě textilní průmysl měl být první vlaštovkou v industrializaci těchto zemí. Bohužel se dnešní situace značně liší od tehdejších představ. Lidé „tam kdesi na druhé straně světa“ pracují až 16 hodin denně celých 7 dní v týdnu, často bez nároku na přestávku, v nevyhovujících podmínkách a za svou práci dostávají mzdu, která ani nestačí pokrýt jejich základní životní potřeby.
Někteří z vás by mohli namítnout, že bez této, byť mizerné a vykořisťující, práce by tito lidé nepřežili. To může být pravda. Takhle jsou sice aspoň naživu, ale jejich jedinou životní náplní je sezení u šicího stroje a neustálé monotónní šití jednoho jediného švu na tisících stejných kusech oblečení. Toto oblečení si sami ani nemohou ze svých platů dovolit, a tak putuje až k nám, do mnoha různých módních řetězců. V tomto momentě už se nás celá tahle záležitost začíná přímo týkat. Protože hlavně my se můžeme rozhodnout svým chováním, zda budeme takto závažné porušování lidských práv jen nečinně tolerovat (a svýmy nákupy oblečení přímo podporovat).
Tímto článkem jsem chtěla upozornit na to, že tohle je právě jeden z těch případů, kdy je moc změnit situaci právě v našich rukou. Dokonce ani není třeba to s aktivitou přehánět, i pouhé podepsání petice může výrazně pomoct (a v minulosti už i několikrát pomohlo). Následujícím krokem by třeba mohlo být zamyšlení nad tím, zda opravdu potřebujeme skříně přetékající oblečením…
Pro více informací doporučuji publikaci Ušili to na nás! a článek o aktuální kampani za zlepšení pracovních podmínek pro zaměstnance dodavatelských továren značky Hugo Boss. A těm, kteří mají raději videa a ovládají angličtinu mohu doporučit čtyřdílný dokument Sweatshop o pracovních podmínkách v textilním průmyslu pohledem tří norských fashion blogerů.
Za poskytnutí úvodního obrázku bych chtěla poděkovat archívu NaZemi a autorce fotografie Anně Leschingerové.