ŠKOLSKÝ SYSTÉM V NEPÁLU aneb zpestření běžné přednášky
Na magisterském studiu na ÚPV je v podzimním semestru vyučován tzv. “áčkový”, tedy povinný předmět Vzdělávací politika, přednášející je prof. PhDr. Milada Rabušicová, Dr. Studenti tohoto předmětu měli možnost se na poslední přednášce podzimního semestru dozvědět zajímavé informace o školském vzdělávacím systému v Nepálu prostřednictvím zahraničního studenta Dev Raj Paneru, který v tuto chvíli působí na našem ústavu. V následujících řádkách Vám nabízím pohled jednoho z účastněných studentů na této přednášce.
“Dne 14. prosince 2015 jsem se účastnil přednášky, kterou měl Dev Raj, student doktorského studia na Univerzitě v nepálském hlavním městě Káthmándú, který je momentálně na půlročním studijním pobytu na Ústavu pedagogických věd. Doma v Nepálu byl také deset let ředitelem jedné z místních škol.
Na úvod přednášky nám bylo poskytnuto pár základních informací o Nepálu. Přednáška byla věnována tématu školského systému v Nepálu. Nepál má 31,5 miliónu obyvatel, z toho asi 8 miliónů tvoří žáci a studenti. Školství je v Nepálu stále ještě poměrně novou záležitostí. Vždyť první školy zde vznikly “až” v roce 1971. Co se však týká počtu škol, je jich v Nepálu velké množství. Jedna škola má v průměru 82 žáků, poměr žáků na učitele je pak 27. V Nepálu je škola deseti až dvanáctiletá a je dělena do čtyř stupňů. V komparaci s českým vzdělávacím systémem v sobě zahrnuje naši základní i střední školu. Většina dětí však absolvuje deset let školní docházky (první tři stupně). Na konci desátého ročníku děti skládají zkoušku z osmi předmětů podobnou české maturitě. Ve státních školách ji každý rok složí v průměru 45 % dětí, na soukromých školách je to přitom, a to bylo v přednášce několikrát zdůrazněno, vždy 100,00 %.
Pokud chce nějaký žák pokračovat ve studiu na některé ze dvanácti nepálských vysokých škol, které mají poměrně krátkou historii a vznikly až v roce 1992, musí absolvovat ještě čtvrtý stupeň (jedenáctý a dvanáctý ročník). Vysoké školství je i v Nepálu třístupňové a je svou podobou srovnatelné s evropským nebo americkým systémem, kterým bylo inspirováno. Bylo však zmíněno, že po studentech je vyžadováno nekriticky přejímat myšlenky a názory přednášejících, které je následně nutné popsat v písemných zkouškách, které trvají 180 minut.”
Takový je pohled účastníka přednášky a tímto mu děkuji za jeho příspěvek! Doufám, že článek pro Vás bude zajímavý a přinese Vám nové informace, které jste doposud nevěděli. A hlavně věřím v to, že takové to zpestření běžných povinných kurzů, přivede na tyto “áčkové” předměty více posluchačů. 🙂