ICT v životě studenta II – přehled užitečného při studiu

Jak bylo v minulé části slíbeno, s opožděním (ano, to zamýšleno nebylo) publikuji druhou část práce zabývající se využíváním ICT v životě studenta. Oproti první části jde spíše o přehled, ačkoli na některých místech může čtenář zaznamenat, dovolím si říct, represivní akcent. Přehled nabízí pouze to, co mám odzkoušeno a bez výčitek bych mohl doporučit.

Zkusím se tedy podívat na několik oblastí, v nichž mi uplatňování moderních technologií ulehčuje život[1]. (Postupoval jsem od základního, obecného ke specifickému.)

E-mail

Ač by se mohlo zdát, že době internetové pošty již odzvonilo, její pozici jen stěží podrývá jakákoli sociální sít. Tento typ komunikace si svůj monopol drží zejména díky univerzalitě a diskrétnosti. Neexistují zde problémy s rozdílnými verzemi či nutností používat jeden konkrétní klient. Navíc se jedná o vstupní bránu, umožňující uživatelův „osobní dotyk“ s internetovým prostředím.

Pasivně disponuji velkým počtem emailových schránek, kde každá dříve měla své specifické postavení. Tvorba nových schránek, ač se to zdá paradoxní, vycházela z potřeby větší přehlednosti. Bohužel v té době jsem nevěděl, jak efektivní mohou být emailové klienty. Například Microsoft Outlook je dnes mnohými považován za starožitnost, přitom poskytuje velice efektivní podporu při správě pošty a kompatibilita s balíčkem MS Office skutečně urychluje práci. Pro ty, kterým se při čtení klientu udělalo úzko, existuje mnoho dalších možností – Mozilla Thunderbird, eM Client, Inky a další. Se všemi zmíněnými mám vesměs příznivou zkušenost, přesto mým příznivcem je právě Outlook, díky synchronizaci a sofistikovanosti o jaké si na bezplatných[2] klientech může uživatel jen zdát.

Textový procesor

Na Filozofické fakultě pravděpodobně vedle internetového prohlížeče nejvíce používaná záležitost. Na dostupnost balíčku MS Office 365 jsem již upozorňoval a myslím, že v rámci převahy operačních systémů Windows (alespoň v naší zemi) zde není takový počet uživatelů alternativ. Chtěl bych proto zacílit na jeden z nejužívanějších doplňků pro mnou užívaný textový procesor – Citace PRO. Každý student MU má k dispozici prémiový účet a věřím, že jej řada hojně využívá, ale už tak časté nebude využívání doplňku, jež uživateli umožňuje poměrně efektivně vkládat citace vytvořené na jeho profilu.

ReadCube

Mluvím-li o citacích, nesmím opomenout další velmi užitečnou aplikaci. ReadCube umožňuje import citace řady formátů, vyhledávat články v integrovaném prohlížeči (i zpětně podle citace), stahovat, číst je a automaticky vytvořené citace vkládat v ohromném množství stylů opět do textového procesoru.

Internetové uložiště (Cloud)

Ačkoli nechci roli přenosných disků zpochybňovat zejména kvůli rychlosti nahrávání souborů na médium, v němž mají stále znatelně navrch, překvapuje mě, kolik jich denně vidím v knihovnách a následně vracím do ztrát a nálezů. Google (Google Disk) i Microsoft (OneDrive) každému novému zájemci o emailovou schránku vytváří integrované uložiště o kapacitě 15 GB (Google Disk, 2014; Microsoft, 2014). I bez toho, aby byla někdy využita, má každý uživatel přístup k poměrně trvalému a chráněnému uložišti dat. Obě služby dovolují také vytvářet dokumenty běžného charakteru přímo v jejich prostředí, což je v případě nejisté životnosti hardwaru nesmírně přínosné. Nechce-li uživatel vytvářet účty u zmíněných korporací, může vyzkoušet řadu jiných, které nabízejí podobné služby – Dropbox, Mega nebo ownCloud (přístupná studentům MU).

Zde je mým favoritem opět Microsoft, který ve spojení s Office 365 nabízí kapacitu uložiště až 1TB a sofistikované prostředí pro sdílení a komunikaci s dalšími uživateli, které značně ulehčuje práci na společných projektech. Ovšem pro některé může být značnou nevýhodou podmínka, s níž každý uživatel Onedrivu při registraci chtě nechtě musí souhlasit. Váš obsah je sice soukromý, ale Microsoft má právu na analýzu obsahu pro případ copyrightu a podobného obsahu („13 best cloud storage services”, 2015).

Kalendář/ To-Do List

Probírání všeobecně známých služeb, může dovést k dojmu, že text neobsahuje nic nového, přesto právě tyto elementární aplikace přinášejí nejvíce zisku. Papírová verze kalendáře jistě není špatná, stejně tak úkolníčku, nicméně proti aplikacím integrujícím správce úkolů, uložiště, poštu a utilitu připomínající vše s předstihem, působí poněkud zastarale. Tak či onak opět je komukoli k dispozici velké množství různých aplikací. Můžu vzpomenout Outlook, Todoist nebo Any.Do. Aplikace samozřejmě samy o sobě problém chronické tendence odkládat záležitosti neřeší, avšak jak například Masicampo a Baumeister (2011) dokládají, vytvoření konkrétního plánu zefektivňuje soustředění. Navíc má-li student chytrý telefon a je ochoten několik minut denně strávit přípravou, získá skvělého partnera, jenž mu výrazně pomůže na cestě k cíli vyvarovat se meškání (Masicampo, & Baumeister, 2011).

Internetový prohlížeč

Zde se přiznám, že zde nemám svého favorita a také se nechci účastnit bitvy mezi nejužívanějšími prohlížeči, proto se nebudu jednotlivými programy zabývat, stejně je všichni dobře znají. Místo toho bych chtěl zviditelnit výtečné doplňky, které mi ulehčují život.

Notable PDF

Otevírání PDF souborů přímo v prohlížeči, ukládání na Google Drive, zvýrazňování a vkládání poznámek, stahování upravovaných souborů.

Cite This For Me

Tento doplněk, jak název napovídá, zvládá efektivně citovat stránky a dokumenty, na kterých se uživatel právě nachází v nejpoužívanějších citačních normách. Premium verze pak za příjemnou cenu jde ještě mnohem dál a stává se jediným nutným citačním nástrojem.

Readability

Aplikace dovoluje text webových stránek uložit ve formě článků na pozdější čtení. Archivovat je na svém účtu, ukládat v různých formátech, přeposílat do čtečky Kindl, sdílet a dále upravovat.

Any.Do

Posledním doplňkem je jeden z nejpoužívanějších to-do listů pro chytré telefony. Jako jeden z mála však nabízí i funkční rozšíření pro prohlížeč, což je velmi výhodné, poněvadž zejména u surfování na internetu se uživatel setkává s novými informacemi.

E-portfolia/osobní webové stránky

Prezentace obsahu nabývá mnohdy stejné důležitosti jako jeho samotná tvorba. V tomto ohledu studenti a nejenom oni mají řadu možností, jak efektivně ukázat na to, co již vytvořili. Protože se jednotlivá elektronická portfolia profilují různými směry, je nutné si pro zamýšlený publikovaný obsah vybrat to správné. Oproti těm sloužícím k publikaci vizuální tvorby mnoho portfolií, která by se předně soustředila na publikaci akademických prací, není. Ze zmíněných je možno uvést Maharu, k níž má každý student volný přístup, Pathbride, Tumblr nebo Weebly.

Oblíbené vzdělávací weby

Tuto položku jsem zařadil později, poněvadž teprve nedávno jsem objevil jejich kouzlo a začal je pravidelně využívat.

Mezi mé nejoblíbenější patří Coursera. Tato vzdělávací technologie nabízí ve spolupráci s řadou univerzit tzv. MOOCs (massive open online courses) dostupnou (webové rozhraní, mobilní aplikace) a otevřenou formou. Kdokoli si tak může založit účet a vybrat z mnoha zajímavých kurzů. Kategorie MOOC zahrnuje řadu dalších systému, jejichž přehled je možné najít například zde.

Z jiného soudku pak mohu vzpomenout webovou stránku Quora (také dostupnou jako mobilní aplikaci). Jedná se o typ stránky, kde uživatelská komunita vzájemně pokládá a odpovídá na nejrůznější otázky. Výhodou oproti jiným, tomuto typu podobným stránkám je, že koncepce připomíná sociální síť, tedy uživatelé nejsou anonymní a příspěvkům se pomocí hodnocení dostává pozornosti a kvality.

Dále bych mohl doporučit sociální síť vytvořenou pro vědeckou komunitu, ResearchGate. Z pozice studenta mě spíše než publikace vlastních prací nebo snaha najít zaměstnavatele zajímá bezplatný přístup k vědecké literatuře a novinky ze světa preferovaného oboru. Uživatel se také může přidružit se k určité komunitě – například k Ústavu pedagogických věd a mít tak přehled o výzkumech, které se její členové provádí.

Nakonec než abych vyjmenovával další užitečné vzdělávací zdroje, uvádím vyhledávácí systém, někdy také zvaný „Google pro studenty a vědce“, Refseek. Ačkoli jsou některé výsledky neakademické (odkaz na wikipedii je jedním z prvních), uživateli se dostane zastoupení relevantních zdrojů bez reklam. Kromě toho stránka obsahuje adresář s množstvím velmi užitečných a ověřených stránek.

Závěr

Věřím, že existuje mnoho jiných aplikací, které stále čekají na správnou chvíli. Stejně tak mnoho těch, které mi nepřišli k užitku, může být jinými studenty považováno za naprostou nezbytnost. Text však nemá ambice poskytnout celiství výčet softwaru, jenž by našel využití při studiu, a ani nepojednává o všech aplikacích, které osobně využívám, protože by při osvětlování důvodů ohromně nabyl na délce. Spíše než to, jsem se snažil zaměřit na důvody potřeby využívat ICT a zviditelnění problémů spojených s implementací. Netvrdím, že moderní technologie musí všem vyhovovat. Sám jsem odpůrcem sociálních sítí a komunikace skrze nová média, poněvadž mi přijde, že v některých ohledech podporují lenost a nakonec vlastně život, nejsme-li s nimi profesně svázaní, neulehčují. Nicméně věřím, že najde-li si uživatel čas vyhledat v nepřehledném moři softwaru ten, který mu bude vyhovovat, ulehčí čas nejen sobě, ale zejména ostatním, poněvadž v tom je myšlenka společnosti založené na vědomostech. Vytvářet a šířit informace užitečné pro další uživatele.

Říká se, že s přibývajícím věkem lidé čím dál více lpí na dosavadních vzorcích užívaných pro řešení problémů a myšlenky týkající se změny ztrácí atraktivitu. Osobně s tímto problém zatím nemám zkušenost, ale pozorování druhých mě utvrzuje v názoru, že se nejedná o úplný nesmysl. Vztáhnu-li to na ICT, projeví se to jako řešení nových otázek pomocí starých návyků. Netvrdím, že by lidé měli nutně migrovat z jednoho softwaru na druhý v určených intervalech s cílem rozšířit zkušenosti. Spíše by měli mít povědomí, co jim mohou dnešní technologie nabídnout a jak se s jejich pomocí vyrovnat zítřejším problémům. Ovládá-li totiž jedinec efektivně jeden typ softwaru, jestli se jedná o studenta či pracujícího, nepovažuje se to za problém, ba naopak. Nicméně dojde-li k nechtěné změně, dotyčný ztrácí na hodnotě, kterou doposud měl a je nucen hledat alternativu. Z toho důvodu si myslím, že by technologická stránka neměla stát bokem jako nedůležité a samostatné rozhodnutí každého jedince, ale měla by být více diskutována a prosazována.

[1] Operuji s představou, že čtenář je obeznámen se základy ICT, z toho důvodu nebude mým cílem ani tak software popsat, jako jej uvést do kontextu praktického využívání. Protože se jedná o subjektivní záležitost, nevyhnu se soudům, s nimiž nemusí všichni souhlasit, přesto bych chtěl doplnit, že veškerý software prošel mým pečlivým odzkoušením, při němž jsem dbal zejména na účelnost.

[2] Každý student Masarykovi univerzity můžu využívat balíčku Office 365 zdarma. Aktivace této služby je možno provést skrze účet v Informačním systému, konkrétněji na odkaze Externí služby, kde vedle novinky ownCloud a série aplikací Google Apps má své místo Microsoft Office 365.

Zdroje:

13 best cloud storage services. (2015). PC Advisor. Retrieved from: http://www.pcadvisor.co.uk/test-centre/internet/3506734/best-cloud-storage-dropbox-google-drive-onedrive-icloud/

Google Disk. (2014). Retrieved from: https://www.google.com/intl/cs/drive/using-drive/

Masicampo, E., & Baumeister, R. (2011). Consider it done! Plan making can eliminate the cognitive effects of unfulfilled goals. Journal of Personality and Social Psychology, 101(4), pp. 667-683.

Microsoft. (2014). OneDrive. Retrieved from: https://onedrive.live.com/about/cs-cz/

 

Zde je odkaz na I. díl článku: 

https://pedagogika-brno.cz/ict-v-zivote-studenta-i-od-historickeho-exkurzu-po-domnenky/