Nejlepší luštitelé a báchorkáři aneb PedPub-kvíz naposled

Součástí NefSetu byl, jak jistě víte, pedagogický pub-kvíz. Za Neformálkem jsme se již ohlédli, snad jsme i rozptýlili mlhu kolem správných odpovědí, ale kdo byl nejúspěšnější, jsme Vám ještě neřekli.  Myslím, že mohu prohlásit za vítěze všechny zúčastněné, protože už jen přítomnost na NefSetu je za odměnu. Ale jak jsme slíbili, snaha bude oceněna i materiálně, a to výtiskem časopisu Studia Paedagogica pro každého, kdo nedosáhl na ceny hlavní – odborné knihy s pedagogickým zaměřením.

První část byla „vědomostní“ soutěž, zaměřená na osobnosti pedagogiky. Nakonec jsme se rozhodli odměnit knihou prvních 6 týmů z důvodu stejného počtu bodů:

1. místo (zde se umístily dva týmy):
   • Tým prváků pedagogiky – Láďa, Franta, Míša M., Míša P. a vedoucí Verča.
   • Tým třeťaček (sociálních pedagožek) Anety a Bereniky vedený panem docentem Novotným.
2. místo (taktéž dva týmy):
   • Prváci pedagogiky Míša S., Petr a Tomáš, vedení panem děkanem Polem
   • Namixovaný tým Jana, Terka, Iveta a Klára.
3. místo (nečekaně opět dva týmy):
   • Mix oborů a ročníků – Eva, Jana, Petra, Jarda, Lenka.
   • Mix ročníků, nikoliv oborů (sociální pedagogika) – Matej, Markéta, Lucie.

Jistě stojí za zmínku, že většina účastníků měla víc jak polovinu odpovědí správně, což nás velmi potěšilo.

Samostatný úkol, vymyšlení příběhu ztracené kytky, se také setkal s vděčnou odezvou. Z vymyšlených příběhů bylo poznat, že většina z nás má touhu po kreativním vyjádření a také smysl pro humor. Abychom si radost z těch nejpovedenějších nenechali jen pro sebe, dále najdete tři příběhy naší redakcí vyhodnocené jako nejlepší.

Záhada Ztracené kytky, vítězný příběh:

Byla jednou jedna krásná kytička. Kytička měla hodně kamarádek i kamarádů (STOP genderové diskriminaci!) a společně žili s útulných (ale starých) budovách K a L.

Jednoho dne se na ně usmálo štěstí a všechny kytičky čekalo velké stěhování do nového domova v budově B1.

Kytičky ovšem zpočátku nevěděly, co se s nimi děje, natož pak aby tušily, jak předlouhá a strastiplná cesta je čeká. Všechny byly společně se svými přáteli (i nepřáteli) naházeny do tmavých a deštivých krabic. Naše kytička byla pořádně vyděšená, jelikož se ocitla v temné a těsné krabici o samotě. Celou cestu proplakala a její lístečky pomalu vadly. Marně pořád volala: „Sestřičky, bratříčci“ (naše kytička také genderově nediskriminuje), „kde jste?“ Nikdo se jí neozval.

Ale ejhle! Sám vítr se ustrnul nad jejími nářky a krabici převrhl. Kytička zděšeně vyhlédla ven a spatřila kovová monstra (viz kovové posezení před budovou B). Nikde neviděla své bratříčky a sestřičky. Byla sama. A období fotosyntézy končilo. Temnota prostoupila každým koutem dvora. „Oni na mě zapomněli,“ uvědomila si kytička zděšeně. Pokoušela se hrůzu toho dne zaspat.

„Och! Co se to děje?“ Kytička cítila otřesy. Byla nesena vstříc neznámu. Doufala, že se opět shledá se svými bratříčky a sestřičkami. Cesta byla ještě delší a strastiplnější než ta předešlá.

Když se po nekonečných minutách opět ocitla na rovném povrchu, víko krabice se otevřelo. Dva páry teplých rukou ji vytahovaly vstříc novému světu. Dvojice studentů ÚPV a spolubydlících na sebe pohlédla nad povadlou kytičkou. „Dane?“ „Ano, Vašku?“ „Konečně máme společný majetek,“ řekl Vašek láskyplně a pohladil Dana po ruce.

Do pokoje vstoupil jejich třetí spolubydlící Hany: „Sluší vám to hoši, ale za mě náhradu nikdy nenajdete!“

Záhada ztracené kytky – druhé místo:

Byla jsem kytkou na ÚPV, přišla zima, přišlo jaro, z ÚPV se stěhovalo. Nejsem na K, nejsem na L, možná mě vzal nějaký Pavel. Nejsem ani na Béčku, na co čumíš blbečku. Odešla jsem na botanku, ÚPV je pro smetánku. Jenom kytka líná jsem, teď chodím s kaktusem.

Záhada ztracené kytky – třetí místo

Byl studený jarní den,
přišel vichr z hor.
Možná to byl jen sen,
ale horší než mor.
Nesla se květina mezi budovy
K, L a B.
Byl to scénář hororový,
zamrzla, Bé.
Teď stojí tam jak solný sloup,
jste toho svědky.
Květináč plný kroup,
změní se to někdy?
Ne, (v)zdechla.

Děkujeme všem zúčastněným fanouškům ÚPV, přejeme mnoho nadšení do studia a těšíme se na další (jarní) NefSet! 🙂

Výhercům se ozveme v brzké době ohledně předání cen 😉

 

Mezi odbornými tiskovinami, které nabídneme vítězům a zúčastněným jsou následující:

Když se školy učí od kolektivu autorů – M. Pol, L. Hloušková, B. Lazarová, P. Novotný, M. Sedláček
Krajinou zkušenostně reflektivního učení – J. A. Moon, M. Diviš, J. Kolář, V. Dočekal, J. Valenta, H. Kasíková a kol.
K sobě, k druhým, k profesi: Teorie, programy a metody osobnostního a sociálního rozvoje pedagogických pracovníků. – J. Kolář, B. Lazarová a kol.
Pracoviště jako prostor k učení – P. Novotný
Práce s reflexí u lektorů osobnostně sociálního rozvoje – J. Kolář
Proměna kultury školy v pedagogických diskurzech – L. Hloušková
Psaní odborných textů – K. Trnková a kol.
Reflexe v procesu učení. Desetkrát stejně a přece jinak… – J. Nehyba, B. Lazarová, D. Kolb a kol.
Učební materiály pro kvalitativní výzkum v pedagogice – R. Švaříček a K. Šeďová
Učení pro pracoviště – P. Novotný
Učitelé a technologie. Mezi tradičním a moderním pojetím. – J. Zounek, K. Šeďová
Uvod do sociální pedagogiky – D. Knotová a kol.
Úvod do studia dějin pedagogiky a školství – J. Zounek a M. Šimáně
Studia paedagogica

Tento článek navazuje na článek Ohlédnutí: Podzimní neformální setkání aka NefSet.