Zmapujte své studium aneb seznámení s myšlenkovými mapami

Pokud jste nově na vysoké škole, může pro vás být množství nových informací zahlcující. Jak se však vyznat v množství úkolů, termínů a probraného učiva? Základem je jistě diář či kalendář, v tomto článku bych se však chtěl věnovat méně známé technice: myšlenkovým mapám. 

Ze střední školy jsme zvyklí psát si poznámky z hodin, někdo si je podtrhává, někdo používá zvýrazňovače, ale často chybí větší vizuální zapojení. Vizuální zápis myšlenek je starý jako lidstvo samo, využívali je mnozí „géniové“ své doby (např. Leonardo da Vinci nebo T. A. Edison). Tonyho Buzana, autora pojmu myšlenkové mapy, přivedlo na nápad zakreslovat si své myšlenky graficky místo psaní, paprskovité myšlení. To je proces, ve kterém se volně asociuje od jednoho tématu k dalším a dalším, vždy ale musí mít vztah k hlavní myšlence, ke zdroji. Tímto způsobem se i myšlenkové mapy tvoří. Zapsání slov v prostoru do grafického schématu umožňuje lépe zachytit jednotlivé vazby mezi částmi celku a jednotlivými asociacemi či kategoriemi. Díky vizuálnímu zpracování (slova se doporučuje ilustrovat), které navíc není lineární jako běžný text, se zlepšuje i zapamatování (díky zapojení prostorové paměti), využitím barev a obrázků si člověk vytvoří asociační kotvy, od kterých se snáze může rozpomenout.

Myšlenkovou mapu doporučují autoři psát téměř před jakýmkoli úkolem, prací či projektem. Umožní člověku zklidnit se a uvolnit, což prospívá tvořivosti. Dobrý mapa je přehledná, obsahuje ty nejdůležitější pojmy nebo poznámky a díky tomu se v tématu snadno zorientujete i po delší době.

Že už jste o myšlenkových mapách slyšeli, nebo je znáte, ale aktivně nepoužíváte? V tom případě berte tento článek jako impulz k častějšímu používání myšlenkových map, které vám přináší již zmíněné výhody.

Jak tedy myšlenkovou mapu tvořit?

Začněte hlavním termínem uprostřed stránky nebo prostředí pro tvorbu myšlenkových map. Od něj vytvořte několik hlavních větví – můžete jen ty, které znáte, nebo si vytvořit mnoho paprsků a postupně je doplňovat a vymýšlet, co ještě se k hlavnímu tématu váže. Uvolníte si tím svoje myšlení, dáte prostor myslet mimo zajeté koleje. Tyto větve kreslete jako křivky, jejich pootočení pomáhá zapojovat další centra mozku, které pomáhá zapamatování. Na větve si pište jen klíčová slova – to vás přivede k tomu, abyste si uvědomili to nejdůležitější a naučili se to vyjádřit stručně (od tohoto slova budete asociovat všechno ostatní v dané větvi). K těmto slovům si můžete kreslit obrázky či symboly, psát je barevně (včetně větví), vyhrajte si podle libosti. Tím, že si dáte chvilku pauzu pro tvorbu, dáte znovu prostor kreativnímu myšlení a dalším nápadům.

Samozřejmě, všechna „pravidla“ jsou jen doporučení, sami zkoušejte, co vám funguje. Hlavní je, aby vás to bavilo. Výsledná myšlenková mapa by měla obsahovat přibližně tři úrovně, pokud byste chtěli jít víc do hloubky, doporučuje se vytvořit na dané slovo mapu novou, podrobnější. Pouhým letmým pohledem na ni, by se vám měly oživit myšlenky, které jste měli při její tvorbě, ať už se jedná o plány na týden nebo rodokmen Přemyslovců.

Ať už se rozhodnete si myšlenkové mapy kreslit ručně nebo pomocí nějakého nástroje online (např. Coggle, Free Mind, Free Plane, ) zakusíte na vlastní kůži, jak se na první pohled složité a komplexní informace přehledně zakreslit a zapamatovat. Doufám, že vás článek inspiroval k (častějšímu) využívání mocného nástroje, kterým myšlenková mapa bezpochyby je.