„Na ÚPV působí vyučující, kteří jsou profesionálové v tom, co dělají, ale zároveň se chovají lidsky a přátelsky.“ …. rozhovor s absolventkou ÚPV

Milí čtenáři webu a především studenti Ústavu pedagogických věd, uběhl nějaký čas a jsem tu opět s příběhem jedné studentky. Tentokrát se jedná o bývalou studentku našeho ústavu, která před rokem úspěšně ukončila studium Andragogiky a teď již pracuje jako personalistka v jedné firmě. Pokud Vás zajímá, jak jí ovlivnilo profesní i osobní život studium na ÚPV, dozvíte níže. V rozhovoru najdete doporučení při studiu či její postřehy a komentáře, o které se s Vámi chtěla podělit. Přeji příjemné čtení.

• Jaký obor jste na ÚPV studovala, proč jste si jej vybrala, jaká byla Vaše očekávání?

 

Na bakaláři jsem studovala Sociální pedagogiku a poradenství, na magistra už jsem šla na Andragogiku. Socped jsem si vybrala asi proto, že už na gymnáziu jsem tak nějak tíhla k pomáhajícím profesím, v rámci svého volného času jsem aktivně “pracovala” jak s mladšími dětmi, tak i se svými vrstevníky. Podílela jsem se například na přípravě a realizaci preventivních programů pro mladší spolužáky, na organizaci motivačního kurzu pro prváky, na různých seberozvojových aktivitách atd. V průběhu studia jsem zjistila, že bych přece jenom chtěla jít trošku jiným směrem a hlavně si rozšířit obzory, tak jsem zvolila Andragogiku.

 

 

• Měla jste již během studia placenou práci v oboru (brigáda, zkrácený úvazek ….)? Jak dlouholetou máte praxi oboru?

 

Ano, v rámci studia jsem kromě povinných praxí absolvovala i různé stáže a brigády, a myslím si, že pro budoucí kariéru je to velmi důležité. Krátkodobých brigád bylo víc, ale v podstatě většina nebyla v mém oboru. Za zmínku stojí hlavně stabilní brigáda, kdy jsem chodila doučovat děti do romských rodin. Nebylo to čistě jen o doučování, ale o celkovém pozitivním působení na tu rodinu, která byla sociálně znevýhodněná. Bylo to skvělé, a hodně věcí jsem se tím naučila. Později jsem taky začala dobrovolničit v Bílém kruhu bezpečí, kde působím dodnes.  

 

• Jaká byla Vaše cesta k zaměstnání, ve kterém teď pracujete? Jak dlouho Vám trvalo práci najít, a jakým způsobem jste ji hledala?

 

Asi rok před magisterskými státnicemi jsem zareagovala na nabídku stáže ve velké brněnské firmě. Stáž trvala 3 měsíce, a potom jsem musela uvolnit místo novému kolegovi, který tam nastupoval na stálo. Protože se mě ale nechtěli zbavit úplně, přeřadili mě do své dceřinné společnosti, a tam jsem pomáhala zabezpečovat chod HR oddělení. Následně po dalších asi 4 měsících mi pan ředitel nabídl stálý pracovní úvazek, a já ho přijala. Půl roku jsem tedy zároveň studovala i pracovala, což si myslím, že člověka opravdu zocelí.  

Práci jsem tedy nemusela hledat, našla si ona mě 🙂

 

• Jak dlouho pracujete a v jakém zařízení (organizaci), jaké je Vaše pozice a náplň pracovních povinností?

 

Pracuji ve společnosti ZETOR KOVÁRNA, s. r. o. jako Personalistka, začala jsem v září 2014. Moje práce je velmi rozmanitá a opravdu mě baví. Kovárna má okolo sta zaměstnanců a HR zajišťuji pouze já ve spolupráci se mzdovou účetní, takže záběr je opravdu široký. Mám na starosti kompletní HR procesy od náboru zaměstnanců, přes zajištění vstupních a periodických školení, zodpovědnost za správnost veškeré dokumentace, pravidelné hodnocení zaměstnanců, vzdělávání, odměňování zaměstnanců, komunikaci s agenturami, plánování a vyhodnocování mzdových nákladů, až po propouštěcí procedury. Kromě toho zajišťuji také některé věci spadající pod všeobecnou správu, jako je úklid, pracovní oděvy, komunikaci s příslušnými úřady a institucemi, různé projekty, které si vymyslím já nebo někdo z mých kolegů, atd.

 

• Jak Vám studium na ÚPV pomohlo připravit se na Vaše zaměstnání? Jak dlouho Vám trvalo připravit se na pracovní povinnosti?

 

S odstupem času si myslím, že studium na ÚPV je poměrně hodně odtržené od reality, pokud člověk nechce zůstat v akademickém prostředí. Doporučovala bych zařadit víc diskuzí a besed s odborníky z praxe, pro mě osobně byly takto prakticky zaměřené předměty v rámci studia nejpřínosnější.

Ze začátku pro mě byla práce velmi náročná, protože jsem musela samostatně fungovat v naprosto neznámém prostředí, dělala jsem často chyby a hodně jsem se ptala. Musím říct, že trvalo zhruba rok, než jsem se začala cítit sebevědomě v tom, co dělám.

Asi 90 % toho, co jsem se naučila ve škole, pro svou práci nepotřebuji. Je to však dáno i tím, že pracuji ve výrobní strojírenské firmě, která funguje jinak, než třeba státní instituce nebo neziskovky, o školství nemluvě. 

 

• Mohla byste popsat, jakým způsobem studium na ÚPV ovlivnilo Váš profesní život? Popište jak studium na ÚPV a vědomosti, znalosti a dovednosti, které během studia získáváme, korespondují s praxí.

 

Během studia jsem si hlavně ujasnila, v jaké oblasti bych se chtěla v budoucnu pohybovat, což beru jako velké plus. Zvolila jsem si nějaký cíl a jsem moc ráda, že mi to vyšlo hned napoprvé.

Studium mi pomohlo získat především soft skills, které v práci denně potřebuji, a to hlavně jednání s kolegy, nadřízenými a obchodními partnery, třídění a sdělování klíčových myšlenek, nebát se mluvit před lidmi a hlavně psát maily, které mají hlavu a patu 🙂

 

• Zasáhlo Vaše studium na ÚPV i Váš osobní život, jakým způsobem?

 

Rozhodně jsem ráda, že jsem si vybrala ÚPV. Jednak zde působí vyučující, kteří jsou profesionálové v tom, co dělají, ale zároveň se chovají lidsky a přátelsky. Kromě toho jsem zde našla spoustu skvělých lidí, se kterými byla radost společně studovat.

Kdybych se měla znovu rozhodnout, kam na vysokou školu, neměnila bych!

 

Myslím, že poslední věta je krásnou tečkou za celým rozhovorem. Věřím, že jste si zase něco nového a zajímavé odnesli z příběhu této studentky. Doufám, že čtení rozhovoru, u Vás zanechalo příjemné pocity, které jsem měla i já při realizaci tohoto článku.