Jak na bakalářku a státnice – díl II. (náležitosti práce a samotná tvorba)
Zajímá vás, jak má bakalářka na ÚPV vypadat? Případně jak ji napsat co nejkvalitněji a jak takový proces psaní vypadá? Pak neváhejte a čtěte dál!
Nejdříve vás odkážu na nejdůležitější dokument, který si na ÚPV k bakalářské práci můžete přečíst. Není to nic jiného, než Standard pro písemné práce k bakalářské zkoušce. Můžete ho stáhnout zde, stejně jako dokument Projekt bakalářské práce. Standard je pro vás důležitý v mnoha ohledech. Bude vás vést již při prvních krocích tvorby bakalářky – naleznete zde základní typy práce, ze kterých si můžete vybrat. Samozřejmostí jsou i informace o rozsahu práce (70 000 – 120 000 znaků), struktura práce či kritéria hodnocení práce. Mým cílem však není popisování dokumentu, který si můžete sami prostudovat. Chtěla bych vás provést samotnou tvorbou bakalářky.
Jako první je zapotřebí vybrat si dobré téma. Ideálně by vás mělo bavit. Pokud tomu tak nebude, určitě si tím práci nezlehčíte. Když už máte vybrané téma (nemusí být zatím přesně specifikováno, stejně při tvorbě zjistíte, že se od původního návrhu jistu měrou odchýlíte), je zapotřebí vybrat si a kontaktovat vedoucí(ho) práce. Pokud jste téma našli v ISu, není to velký problém – víte, komu máte psát. Jenže co když jste si téma vymysleli sami? Tady nastupuje selský rozum! Zamyslete se, kdo se danému tématu na ÚPV věnuje. Stále vás nikdo nenapadá? Stačí se podívat do ISu – například na osobní stránky vyučujících, kde mají uvedené všechny předměty, které vyučují, i všechny diplomové práce, které vedou nebo k nim píší oponentské posudky.
Pokud se vám podařilo najít svého konzultanta, gratuluji! Teď už nezbývá než pustit se do opravdové práce na samotné osnově bakalářky, literatuře, přípravě výzkumu a samotného textu. O hledání vhodné literatury se dočtete v dalším připravovaném článku, tento bod tedy vynechám. Osnovu ani přípravu výzkumu nikdy nepodceňujte. Pokud budete mít vše dobře připravené, samotný výzkum i psaní textu vám půjde mnohem snadněji. Nezapomeňte také konzultovat vaši práci s vedoucím. Může vám doporučit další zdroje, nebo dovést k novému náhledu na danou problematiku. Raději dříve než později vyplňte již zmiňovaný Projekt bakalářské práce. Slouží jako formulář pro vedoucí(ho) vaší práce, ale také vám, a to jako jisté vodítko při psaní. Při jeho vyplňování si ujasníte cíle bakalářské práce, zdroje, které chcete v práci použít, či návrh výzkumného postupu.
Pokud už jste v procesu psaní, dobře si rozvrhněte svoji práci. Nechte si na psaní i výzkum dostatek času – může se například stát, že se vám nepodaří najít dostatečný počet respondentů, a přestanete stíhat. Obecně mějte na paměti datum, kdy je třeba diplomovou práci odevzdat, a nechte si větší časovou rezervu – zvláště na potřebné korektury a také tisk práce. Pak už stačí diplomku odevzdat a pak ji samozřejmě obhájit.
Psaní diplomky je náročné. Znám to, právě tu svoji píšu. Třeba často prokrastinujete, nebo jste se v psaní zasekli a nevíte kam dál. Když se vám to stane, neztrácejte naději. Zvládnete to. 😉
P.S.: Do komentářů můžete napsat svoje zkušenosti s psaním diplomky, nebo případné dotazy, které k psaní máte. 🙂
P.P.S.: Jak na bakalářku a státnice- díl 1. (administrativa) naleznete zde.
Já mám ještě jednu zkušenost týkající se rady – nechte si na psaní i výzkum dostatek času. Určitě to znamená začít včas, ale také odhadnout, kdy už je čas posunout se k dalšímu kroku. Například, kdy je čas přestat se piplat v analýze a začít doopravdy psát text. 🙂
Souhlasím – s tímto může pomoci např. vedoucí práce – pokud s ním konzultujete často a informujete ho, v jakém jste stavu, často pozná, pokud se příliš dlouho piplete s něčím, co postupuje příliš pomalu či nepostupuje vůbec.
Dalším způsobem, jak se dá poznat, že moc času trávíte v jednom kroku je, že se ptáte spolužáků, jak na tom jsou, jak jsou daleko a srovnáváte to se svojí prací. Ale doporučuji se ptát těch, o kterých si myslíte, že opravdu svědomitě pracují, ne flákačů. 😉